|
| |
|
| |
|
|
Kolektivizace zemědělství a znárodňování majetku ve vesnici Uhřice u Sedlce - Prčice na české Sibiři v letech 1945 - 1960
Trojovská, Pavlína ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Popisovaný vývoj v obci Uhřice u Sedlce - Prčice s detailním přihlédnutím ke dvěma mlýnům odráží politické, společenské a ekonomické změny v Československu započaté v únoru roku 1948. Jde především o kolektivizaci zemědělství provázenou konfiskací a znárodňováním nemovitého i movitého majetku v kraji, který byl tradičně spjat s rolnickým způsobem obživy. Příklad obce Uhřice a sledovaných mlýnů ilustruje proměnu venkova, jež se skrývala pod pojmem socializace vesnice. Zároveň přináší svědectví, že ideologie sama zločinem není v plném rozsahu, zločiny páchají samotní lidé - vykonavatelé, ti, kteří tak činí v dobré víře, stejně jako ti, kteří konají z důvodu osobního prospěchu. Práce vychází především z písemných dokumentů, které se uchovaly ve Státním okresním archivu v Příbrami a v Benešově. Nalezený obsah je zasazen do širšího kontextu právního a politického rámce. I z toho důvodu je sledované období ohraničeno první polovinou sedmdesátých let 20. století.
|
|
| |
|
|
Sociální zákonodárství v českých zemích v letech 1918-1948
Roubíková, Petra ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Sociální zákonodárství v českých zemích v letech 1918 - 1948 Abstrakt Disertační práce se zabývá sociálním zákonodárstvím v letech 1918-1948, tedy za první, druhé a třetí republiky československé. Základy československé sociální legislativy však byly položeny za Rakouska-Uherska již v druhé polovině 19. století. Vývoj sociálního zákonodárství přímo souvisel s existencí právní úpravy moderní obecní samosprávy a jejích vyšších stupňů. V tomto ohledu byly přijaty dva velmi důležité zákony: zákon č. 18/1862 ř.z. ze dne 5. března 1862 "jímžto se vyměřují základní pravidla, dle nichž se mají uspořádati záležitosti obecní a dne 3. prosince 1863 zákon č. 105/1863 ř.z. "o právu domovském". Ohledně chudinské péče byl dne 3. prosince 1868 přijat zákon v příčině opatření chudých neboli "chudinský zákon" (zákon č. 59/1868 zemského zákoníku). Na základě sociální politiky "cukru a biče" Otto von Bismarcka v Německu, přijala rakouská vláda řadu zákonů o zdravotním a jiných typech systémů sociálního pojištění, které neplatily obecně, nýbrž s rozdíly v závislosti na profesi, odlišné např. pro horníky, tovární dělníky nebo úředníky. Protože zákonem č. 11/ 1918 Sb. došlo k recepci veškerých dosavadních rakouských právních předpisů do československého právního řádu, staly se rakouské říšské a zemské předpisy základem dalšího...
|
|
|
Likvidace soukromého sektoru, drobných a středních živnostníků, v Československu v letech 1948-1953
Buštová, Iva ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Diplomová práce "Likvidace soukromého sektoru, drobných a středních živnostníků, v Československu v letech 1948 - 1953" se zaměřuje na období po únoru 1948, kterým je datován nástup Komunistické strany Československa k moci, a zabývá se jedním aspektem proměny Československého hospodářství v tomto období, zejména vymizením soukromého sektoru, středních a drobných živnostníků, a vzniku socialistického sektoru jako jediného segmentu národního hospodářství. Práce sleduje proměnu postoje Komunistické strany Československa k soukromému podnikání mezi lety 1945-1949, a kroky, které v postupu proti drobným a středním živnostníkům činila, ale zároveň popisuje postup státních orgánů a dalších institucí, jakými byly národní výbory, ministerstva, nebo Svaz československých živnostníků, které v tomto procesu sehrály důležitou úlohu. Práce zachycuje způsob, jakým byly soukromé podniky v obchodě, řemesle, dopravě a pohostinství zapojovány do podniků socialistického sektoru anebo likvidovány v období mezi lety 1948-1953. Celý proces je zasazen do širšího historického pozadí. Výzkum zahrnuje tři roviny zkoumání a to rovinu legislativní, rovinu dalších institucí podílejících se na celém procesu na základě instrukcí vedení KSČ, a třetí rovinu tvoří sami živnostníci a jejich způsob vyrovnávání se se situací. Klíčová...
|
|
|
Znárodnění firmy Nehera, oděvní společnost (1945-1948)
Buršíková, Alena ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Štolleová, Barbora (oponent)
Bakalářská práce je případovou studí oděvní společnosti Nehera, oděvní služba v Prostějově v letech 1945 - 1948. Analyzuje změny, kterými podnik prošel po válce. Především postihuje základní mechanismy, na nichž probíhal proces znárodnění a které současně vysvětluje. Pozornost je věnována přeměně soukromého podniku v podnik národní. Rovněž jsou sledovány principy, na nichž nově vzniklý národní podnik fungoval. Zachycuje tak výsledky, které znárodnění přineslo.
|
|
|
Znárodněné pivo. Pivovarnictví ve středních Čechách 1945-1955
Šperl, Jiří ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Po druhé světové válce se v Československu, ostatně jako ve většině evropských zemí, prosadila tendence zavádět do hospodářství principy etatizace, plánování a racionalizace výroby. Ovšem v praxi se uplatňování těchto zásad setkávalo s těžkostmi, které politické a ekonomické kruhy neočekávaly. Nešlo přitom jen o různé představy o míře a podobě zásahů do ekonomiky na straně komunistů a představitelů nekomunistických stran, ale také o spory a prosazování různých partikulárních zájmů, které provázela radikální forma zestátňování prováděna komunisty po únorovém převratu v roce 1948. Cílem práce je analyzovat průběh nacionalizace v případě pivovarnictví, které patřilo k tradičním odvětvím českého průmyslu, a které si i přes značnou kapitálovou a výrobní koncentraci už v předcházejícím období zachovávalo vysoký stupeň diverzity sahající od velkovýroby až po podniky rodinného charakteru. Práce se zabývá například mechanismy obsazování vedoucích funkcí, dopadem nacionalizace a politických změn na zaměstnance, činností odborů, strategiemi řízení výroby (plnění plánů vládních institucí, socialistické soutěžení mezi podniky), vlivem státních programů zlepšování výživy obyvatelstva či protialkoholních kampaní apod. Autor rovněž osvětluje společenský dopad znárodňování a racionalizace pivovarnictví: jak byl...
|
|
|
Olomoucké tvarůžky - produkce, podnikání, konzum, 1938-1960
Sedláček, Petr ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice produkce, podnikání a konzumu olomouckých tvarůžků v období let 1938-1960 na území českých zemí, resp. Československa. Shrnuje vývoj tohoto oboru do roku 1938 a všímá si jak ho ovlivnily důsledky mnichovské změny hranic. Práce sleduje druhy státních zásahů do výroby tvarůžků ve válečných a poválečných letech. Také sleduje proces socializace a následného znárodnění soukromých podniků v 50. letech. Práce přibližuje obraz podnikání ve výrobě tvarůžků a přináší bližší studii tří typických podnikatelů v závislosti na rozsahu jejich produkce. Dále se práce zabývá tvarůžkářstvím jako specifickým odvětvím mléčného průmyslu. Sleduje počet, formu, velikost, regionální rozmístění a strojní vybavení podniků působících v tomto oboru. Poté se věnuje velikosti produkce tvarůžků, jejímu vztahu k celkové produkci sýrů, k typu závodů a regionu. Zabývá se počtem a strukturou pracovníků v tvarůžkářských podnicích a jejich postavením. Věnuje se také exportu tvarůžků. Poslední kapitola je věnována místu tvarůžků v konzumních zvyklostech obyvatelstva a jeho sociální podmíněností.
|
|
|
Zruč nad Sázavou v letech 1945-1948. Vzpomínky, paměti, realita
Loudová, Veronika ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Předložená bakalářská práce "Zruč nad Sázavou v letech 1945-1948: vzpomínky, paměti, realita" obsahuje popis všech důležitých událostí, které se v tomto městě odehrály v poválečném období. Práce je rozdělena do šesti klíčových kapitol. První kapitola přibližuje čtenáři samotné město, jeho vznik a vývoj do období druhé světové války. Nejsou také opomenuty ani válečné události, jež velmi ovlivňovaly zdejší život. Druhá kapitola se zabývá místním květnovým povstáním a změnami, které tyto momenty přinesly. Následující tři zásadní kapitoly mapují rozvoj města po okupaci. Nechybí zde zmínka o místní komunistické straně, o poválečných volbách a o komunistickém převratu. Poslední kapitola je věnována firmě Baťa, která byla nejvíce zasažena poválečnými změnami. Součástí práce jsou také výpovědi pamětníků, kteří vzpomínají na dobové události.
|
host ::
RSS.